Městys Spálov
Spálov 62
742 37 Spálov
IDDS: rf3bbdf
Spálov
Kontaktní údaje: V tomto krátkém textu věnovaném historii naší sokolovny bych rád připomněl, kdo a proč tuto budovu – pro Spálov tak důležitou- postavil, jakými stavebními úpravami procházela a k jakým účelům byla postupně používána.
Již od roku 1912 můžeme sledovat pokusy o založení Tělocvičné jednoty „Sokol“ ve Spálově. Avšak až 15.8.1920 se v sále hostince u Šustků č. 121 konala ustavující valná hromada, na níž se sešlo asi 60 mužů a žen, aby tento spolek založili a zvolili první funkcionáře. Jimi se stali: starostou-MuDr. Leopold Vožický, náčelníkem Leopold Haubelt (později starosta obce), náčelnicí Žofie Povolná- učitelka, místostarostou Josef Šustek- hostinský, vzdělavatelem Josef Ševčík- učitel...Tedy lidé v obci vážení.
A hned začala horlivá spolková činnost, vždyť aktivních členů stále přibývalo (nejvíce jich bylo na přelomu 20. a 30. let- přes 100 osob). Hlavní náplní byla tělovýchova- žáci, žákyně, dorostenkyně, dorostenci, ženy i muži cvičili pod vedením odborně vzdělaných cvičitelů dvakrát týdně dvě hodiny. Mimo to byla velmi bohatá činnost divadelní, nebylo žádnou výjimkou odehrát tři premiérová představení za sezonu. Bratr vzdělavatel Josef Ševčík též založil pěvecké sdružení, které s velkým úspěchem interpretovalo nejen písně lidové, ale i skladby Dvořákovy či Smetanovy. Veškerá činnost se konala buď na cvičišti pod širým nebem (nejprve na zahradě u Hajchlů na horním konci, poté na hrišti za dnešní Panskou zahradou v místě vodárny a konečně již na místě dnešního fotbalového hřiště) nebo přes zimu v pronajatém sále hostince u Šustků č.121. Tento stav se však jednak pro stísněnost prostoru a také pro osobní neshody stal neúnosným a proto bylo již v roce 1929 rozhodnuto o stavbě sokolovny a hledán k tomuto účelu vhodný pozemek. Po úporném jednání byl za 10 000 Kč koupen pozemek, na němž dnes sokolovna stojí a to od Teltschikovy nadace v Jakubčovicích (jež měla původně v plánu stavět na tomto místě školu pro německou menšinu).
V roce 1931 již začaly přípravné práce. Stavební odbor ve spolupráci se stavitelem Val. Kopeckým z Hranic vypracoval plány, v zimě bylo navozeno 300m3 stavebního kamene z panských lomů na Láně. Bylo rozhodnuto, že cihly se budou vyrábět přímo na staveništi, a proto bylo k jejich vypalování zakoupeno 80m3 tvrdého dřeva. Jakmile minula zima, byla nad staveništěm zřízena kůlna k sušení cihel- vepřic a sjednaný mistr cihlář se pustil do práce. 30. 6. dala úřední komise povolení ke stavbě a bez prodlení bylo započato s výkopem základů pomocí pracovní povinnosti členské (muži i ženy 50 hodin). Protože však byl náklad celé stavby odhadnut na 400 000Kč, bylo rozhodnuto nepostavit stavbu celou podle plánu, nýbrž jen první etapu. Druhou etapu zahrnující sklepy, byt správce, vestibul, šatnu a definitivní záchody zanechaly sokolové na příznivější časy. I tak byl odhadnutý náklad stavby 250 000 Kč. Jednota měla 50 000, župa odhlasovala příspěvek 30 000, zbytek se počítal na dary členů a jiných dobrodinců. 16.8. 1931 byla uspořádána slavnost kladení pamětního kamene do základů s bohatým kulturním programem a velkou účastí sokolstva z širokého okolí.
Stavba zdí rychle pokračovala dík výborné maltě z písku kopaného za luboměřským kostelem a hranického vápna. Koncem září byl pořízen krov a stavba pokryta . Poněvadž se cenová nabídka pokrývače zdála vysoká, bylo pokrytí obstaráno členskou prací. Hlavní zásluhu měl starosta bratr Leopold Haubelt, který v dešti sedával na střeše a za hromů a dešťů pokrýval. Koncem října byla stavba zazimována.
Od jara pokračovaly práce na stavbě, Byl dostavěn vchodový přístavek, prozatímní záchody byly vyzděny „na jednu cihlu“ ze zadní strany, stěny sálu byly opatřeny překližkovým obložením, byly položeny podlahy, provedeny natěračské práce...
A tak byla stavba 4.10. 1932 kolaudována. První akcí konanou v nové sokolovně byla slavnostní besídka s bohatým programem. V prosinci byla uzavřena smlouva s pivovarem v Litovli o odběru piva na příležitostné akce. Zatímco již byla budova využívána, pokračují dokončovací práce (například stavba plotu kolem sokolovny, úprava potoka a cesty před sokolovnou, úprava malého hřiště za budovou).
Slavným dnem v dějinách sokolské jednoty spálovské byl 2. červenec 1933. Po důkladných přípravách byla uspořádána slavnost otevření sokolovny s velkým průvodem sokolstva (jen osob v sokolském kroji bylo více než 200) a dalším tělocvičným i kulturním programem.
Na žádost okresní péče o mládež byla místnost pod jevištěm propůjčena pro poradnu matek s kojenci, která se koná vždy 1. úterý v měsíci.
V srpnu 1935 bylo namátkovou kontrolou zjištěno napadení celé podlahy v sále dřevomorkou. Byla proto udělána celá nová podlaha s izolační vrstvou škváry a lepenky, též byl v tomto období vykopán nový sklep s vchodem z kuchyně. V roce 1936 byla provedena elektrifikace obce a s ní i sokolovny, nákladem 5000Kč.
V roce 1938 činnost spálovských sokolů vrcholila. Čtrnáct z nich bylo v Praze na X. celostátním sletu, všechny složky vzorně pracovaly. Bohužel v tomto roce došlo také k obsazení Sudet německou armádou a tím i Spálova. Činnost všech spolků byla zakázána, a proto přešla budova sokolovny pod vedení záloženského spolku s ústní úmluvou, že po porážce Německa bude opět vrácena sokolské jednotě. Za války sloužil nějakou dobu vestibul sokolovny jako školka, v posledních dnech války pak celou budovu zabrala ustupující německá armáda pro svůj lazaret. Dva zde zemřelí vojáci jsou dokonce za sokolovnou pohřbeni.
Po válce byla provedena zpětná koupě budovy od záloženského spolku a tělovýchovná i kulturní činnost v budově pokračovala do roku 1952 (členů sokola bylo v roce 1951 dokonce 123), kdy byla celostátně zastavena. Vyvrcholením této etapy sokolského života byl XI. slet v Praze, jehož se opět několik spálováků zúčastnilo. Majetek byl po zastavení činnosti převeden do vlastnictví státu- Československého svazu tělesné výchovy. Budova však byla i nadále velmi intenzivně využívána. Konaly se zde plesy, zábavy, besídky, schůze, přednášky, divadla... Ustala však samotná cvičení (zejména prostných), tak typická činnost „prvorepublikového“ sokolstva.
Od poloviny šedesátých let docházelo na sokolovně k drobným úpravám a opravám (obnova obložení stěn sálu, výměna podlahy pod jevištěm-1965, vybudování teplovodního vytápění-1967, obnova elektroinstalace-1968...).
Další důležitou kapitolou v historie budovy sokolovny jsou roky 1973-75, kdy byl podle plánů pana Brňáka vykopán septik a od základů postavena nová přístavba vedle vstupního vestibulu, která obsahovala v přízemí chodbu, sklep a schodiště do vestibulu, na nějž navazovalo nové sociální zařízení. Stavební a elektroinstalační práce provedli občané v akci „Z“, vodoinstalaci OPKS Odry. Stavba byla zkolaudována 13.5.1975. Při stavbě odpracovali členové TJ a občané přes 5000 brigádnických hodin a hodnota celého díla byla vyčíslena na 252 000 Kčs. Vedoucím stavby a duší podniku byl Mojmír Navrátil, který také s manželkou odpracoval nejvíce brigádnických hodin.
Od roku 1976 nesloužila sokolovna již vůbec tělocviku. Do tohoto roku (byla postavena tělocvična vedle školy) zde alespoň žáci školou povinní prožívali své hodiny tělesné výchovy. Budova je tedy využívána „pouze“ pro účely kulturní a shromažďovací.
Po roce 1989 byla činnost tělocvičné jednoty Sokol ve Spálově obnovena (7.10.1994), vzniklé spory o navrácení sokolského majetku však stály všechny zúčastněné mnoho sil. Teprve soudním rozhodnutím z 10.9. 1998 byla sokolovna a ostatní majetek vráceny. Protože však budova nutně potřebovala rekonstrukci a o dotaci mohla požádat pouze obec, byla budova dne 23.8.2006 převedena do majetku Městyse Spálova.
V únoru 2007 zastupitelstvo schválilo záměr sokolovnu zrekonstruovat. Poté již následoval výběr na zpracovatele projektové dokumentace, jímž se stala firma Rusticus s.r.o. z Nového Jičína. Po zpracování dokumentace bylo zajištěno stavební povolení. Samotná realizace projektu započala v říjnu 2008 a generálním dodavatelem díla se stala firma První KEY-STAV, a.s. Třinec. Vzhledem k rozsahu celkové investice (stavební náklady bez DPH byly 19 550 684,-Kč, celkové výdaje pak 24 725 477,-Kč) byla zpracována a podána žádost o dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. V únoru 2010 obdržel městys kladné vyjádření k žádosti a byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace ve výši 21 753 244,-Kč.
Realizací projektu došlo ke komplexní rekonstrukci objektu. V nově navržené přístavbě je umístěn salonek pro cca 60 osob, který bude sloužit pro menší společenské i kulturní akce. Bude zde též umístěno zařízení pro videoprojekci. Na salonek navazuje venkovní terasa. Nově navržena je také nástavba nad vstupní částí, ve které jsou umístěny dvě klubovny a jedna společenská místnost. Nachází se zde také sociální zařízení včetně sprch.
Základním zdrojem informací mi při tvorbě tohoto textu byla Kronika Tělocvičné jednoty „Sokol“ ve Spálově z let 1920-1935, text a vzpomínky pana Josefa Malchera, kolaudační protokoly ze 70. let, vzpomínky paní Jitky Šustkové a text paní starostky M. Flodrové. Za zapůjčení fotografií děkuji panu R. Rambouskovi a spálovskému archivu.
M. Chytil
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
